Jedná se o sociální službu poskytovanou lidem, kteří v důsledku svého omezení nemohou zůstat v průběhu dne sami doma bez podpory blízkých osob. Zároveň chtějí být ve společnosti jiných lidí, smysluplně trávit svůj čas a aktivně se zapojovat do rozhodování a plánování svého programu. Tato služba podporuje všestranný rozvoj lidí s mentálním a kombinovaným postižením ve věku 19 – 80 let a nabízí jim kontakt se společenským prostředím. Stacionář funguje od 8:00 do 16.00 hodin.

Posláním Stacionáře je:

  • Posilovat soběstačnost, motivaci a kompetence uživatelů
  • Poskytovat prostor k seberealizaci uživatelů
  • Zlepšovat kvalitu života uživatelů
  • Přispívat k pozitivnímu přijetí člověka s postižením společností

Cílem Stacionáře je za podpory asistentů se rozvíjet nebo upevňovat v těchto aktivitách:

  • Zvládat péči o vlastní osobu (hybienické návyky, udržování oděvu aj.)
  • Manipulovat a hospodařit si s penězi
  • Nakupovat, připravit jídlo, stravovat se zdravě
  • Rozvíjet nebo udržovat rozumové schopnosti
  • Rozvíjet pracovní dovednosti a návyky
  • Aktivně užívat volný čas – kultura, cestování, koníčky aj.
  • Navazovat a udržovat mezilidské vztahy (rodina, přátelé, sociální skupiny aj.)
  • Samostatně se rozhodovat, uvědomit si důsledky svého chování, znát svá práva ale i povinnosti

Pro koho je Stacionář určený?

Stacionář je určen pro lidi ve věku od 19 do 80 let s lehkým až středně těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením, kteří mají zájem o aktivní utváření vlastního života a kteří dokážou vycházet s ostatními a kteří dokážou vycházet s ostatními a respektovat postoje a názory druhých.

A jakým aktivitám se u nás můžete věnovat?

  • Praktické činnosti (vaření, pečení, úklid)
  • Práce v projektu Pohodová dílna, výroba mýdel, solí do koupele, aj.
  • Zájmy (tvorba webu, sport fotografování, filmotéka, kronika, cesty za kulturou)
  • Dílny (hudební, divadelní)
  • Trénink sociálních dovednosti (samostatnost, nakupování a manipulace s penězi)
  • Terapie (ergoterapie aj.)

Výrobky mýdlových doplňků z rukou našich klientů, jsou k zakoupení na www.jsemvpohode.cz nebo v kavárně Bílá vrána.

Pokud se chcete na stacionář podívat očima našich klientů, navštivte jeich stránky, které spravují v rámci kurzu Novinařina. Podívat se na ně můžete ZDE

REPORTÁŽ ZE STACIONÁŘE

A pokud si pořád neumíte představit, jak to u nás ve stacíku vlastně reálně vypadá, snad Vám to přiblíží následující reportáž 🙂 .

smart

Tak za prvé: neplést s repozitářem, zní to sice podobně, ale tady se nic neodkládá, ani věci, ani lidé. Ve stacíku se naši klienti s pomocí asistentů snaží rozvíjet svoje schopnosti, aby mohli normálně žít. Ráno to tady trochu připomíná pracovní poradu, až na to, že tady se lidé usmívají a je vidět, že tu jsou rádi.

Vyprávějí se zážitky z předchozího dne a klienti si plánují, čemu se budou dneska věnovat. A zatímco při nabídce vaření vyletí nahoru les rukou, na péči o klub se nikdo nehlásí a pohledy přítomných zabodnutné do stolu či do stropu mi připomenou mě samou při zkoušení z fyziky během mých školních let.

Po kratší diskusi se ale přeci jen začíná rýsovat rozvrh dne a za chvíli už se klienti rozutečou na jednotlivé workshopy. „Sákra, to je těžký ,“ zaslechnu povzdech z jedné místnosti. U stolu tam sedí paní Katka a paní Marie, které vypadají, jako by se sešly na partičku pexesa. Ve skutečnosti jde ale o trénink paměti, kdy se dámy snaží dát dohromady, co dělaly minulý týden a přiřazují příslušné obrázky k jednotlivým dnům. Přistihujíc se, že netuším, co bylo včera k večeři, jsem na chvíli v pokušení se k nim přidat, ale v tu chvíli mě rozptýlí vůně linoucí se z kuchyně.

Druhá skupinka se tu sešla při společném vaření oběda. Škrabky jedou na plné obrátky a u plotny pan Mirek hlídá pobublávající hrnec. A za chvíli už se díky spolupráci všech zúčastněných může servírovat.

„Navařili jsme toho jak pro celou armádu,“ chlubí se pan Zdeněk a vypráví mi, jak to celé probíhalo. „Nejdřív jsme vzali pořádně velký lavor,“ popisuje začátek vaření, který zní trochu jako když pejsek a kočička pekli dort.

„Pak jsme tam dali těstoviny, okurky, papriky, bílý jogurt a dresing a smíchali jsme to dohromady, divže to všechno nepřeteklo ven,“ směje se pan Zdeněk. Nakonec všechno dobře dopadlo. Útěk jídla z hrnce à la Hrnečku vař se naštěstí nekonal a rychle se vyprazdňující talíře dávají tušit, že oběd se na rozdíl od toho pověstného pohádkového dortu, opravdu povedl.

Na své si přišly i kalifornské žížaly, bytem v kompostéru, které paní Blanka nakrmila zeleninovými slupkami a odřezky. Po O“ následuje pauza, kdy klienti odpočívají v relaxační místnosti. I mně v kanceláři po obědě trochu padá hlava (určitě to znáte ), když v tom mě probere rytmické bubnování, ozývající se ze stacíku.

Dorazil muzikoterapeut Tomáš. Klienti sedí v kroužku, Tomáš udává rytmus a zbytek skupiny ho nadšeně doprovází. Akční bubnovací pasáž po chvíli vystřídá relaxační hudba a klienti se na Tomášův pokyn se zavřenýma očima dávají do pomalého tance. Jen paní Růženka zůstává sedět. Dostála totiž svému pohádkovému jménu a uklidněná pomalou hudbou spokojeně usnula…