Vždy jsme si zakládali na poskytování komunitních služeb a individuálním přístupu k uživatelům služeb. Věříme, že dospělí lidé s mentálním postižením chtějí a mají dostat šanci žít plnohodnotným důstojným životem jako běžný občan, a proto usilujeme o to, aby řada z nich mohla žít samostatně s přiměřenou mírou podpory a nemuseli žít v institucionálních zařízeních.
Proto se připojujeme k žádosti Jednoty pro deinstitucionalizaci vůči Marianu Jurečkovi, aby zabránil čerpání prostředků na výstavbu a rekonstrukce ústavních zařízení z výzvy Národního plánu obnovy.
Výzva umožňuje čerpat na pobytové sociální služby s kapacitou až 120 lůžek. V textu výzvy je uváděno: „Primárně jde rovněž u standardu M2 o naplnění kritérií a požadavků principu „nezávislého způsobu života“ – základním východiskem je přiblížit život v pobytových službách sociální péče běžnému životu mimo sociální službu, formou komunitního bydlení a co nejvíce bez omezení se přiblížit přirozenému způsobu života.
“JDI na to: Pobytovou sociální službu s kapacitou pro 120 lidí, nebo jak se oficiálně používá „lůžek“, není rozhodně možné označit jako komunitní pobytovou službou ani komunitní bydlení, které by se blížily přirozenému způsobu života. Sociální služba má garantovat „nezávislý způsob života“, nikoliv blížení se k nezávislému životu v ústavní péči.
Celé znění dopisu je k nahlédnutí ZDE.
