Dnes vám přinášníme krásný příběh Báry, která si po pěti letech strávených v našich chráněných bytech plní sen o vlastním bydlení. Tady je její povídání:
„Celý život jsem žila s rodiči a po jejich rozvodu jsem zůstala bydlet s maminkou a jejím přítelem. Od roku 2018 – tedy od svých dvaceti osmi let – bydlím v chráněném bydlení. Důvodem pro toto rozhodnutí byla snaha více se osamostatnit a do budoucna zvládat bydlet úplně sama, případně jen s občasnou asistencí.
Chráněné bydlení jsem tedy od začátku vnímala jen jako takovou přestupní stanici mezi původním domovem a vlastním životem. Vybírala jsem z více chráněných bydlení a zvítězila Pohoda. Nastoupila jsem sem s cílem zdokonalit se v péči o domácnost, ve vaření, praní, nakupování.
To byly oblasti, kde si hlavně moje maminka nebyla jistá tím, že to dokážu sama, i když já jsem si myslela, že všechny tyhle věci už umím. Přesto jsem moc ráda, že jsem tu ty čtyři roky byla a mohla se naučit ještě víc. Poznala jsem zde navíc spoustu fajn lidí, jak mezi klienty, tak i mezi asistenty.
Začínala jsem bydlet na bytě v Kodymově ulici, kde nás bylo sedm a kde byly denní asistence. Po roce jsem už byla samostatnější a mohla jsem odejít na byt na Barrandov s menší mírou podpory asistentů.
V roce 2019 jsem také začala brigádně pracovat v kavárně Bílá vrána, kterou Pohoda provozuje, jako výpomoc v tzv. Týmu plus, kde pracují lidé s mentálním postižením. Dlouhodobý individuální plán, který jsem se svojí klíčovou asistentkou na počátku pobytu vypracovala, byl nastavený na pět let, což byl termín, do kdy jsem se chtěla osamostatnit a z chráněného bydlení odejít.
A opravdu se mi to podařilo, protože jsem si v průběhu pobytu v CHB našla přítele, k němuž se teď chystám odstěhovat. Nadále budu spolupracovat s osobní asistencí Pohody a ráda se budu vracet na návštěvy k přátelům z CHB.“
A my ti, milá Báro, za celou Pohodu přejeme, aby se ti v novém bydlení líbilo a jsme moc rádi, že jsme ti mohli pomáhat v cestě za tvým snem.
